Když se řekne malíř Lada, většině lidí se vybaví zasněžené chaloupky, rybníčky s bruslaři a pohádkové postavičky, které jako by právě vyskočily z dětských snů. Výstava ladovských obrázků Aleny Ladové, dcery slavného Josefa Lady, teď dorazila do Přerova a přinesla přesně tuhle směs tepla, nostalgie a jemného humoru, který člověka přiměje usmívat se jen tak. My jsme tyto pocity také chtěli zažít a tak jsme se na zmíněnou výstavu vypravili.
Už při vstupu jsme viděli, že výstava není jen „povinná kulturní zastávka“, ale spíš útulný prostor plný barevných ilustrací, ze kterých sálá klid a radost. Mezi obrazy jsme se procházeli pomalu, zastavovali se, jako bychom se nechtěli nechat vyrušit ze svého návratu do dětství. Některé obrázky připomínaly klasické ladovské zimy, jiné zachycovaly drobné každodenní momenty, které Alena Ladová dokázala podat s lehkostí a laskavostí. Celá místnost tak působila spíš jako obývák plný vzpomínek než tiché muzeum.
Výstava v Přerově pro nás nebyla jen přehlídka obrázků, ale malý výlet do světa, kde má každý den svůj vlastní příběh a kde je všechno o trochu laskavější. My jsme odcházeli s úsměvem a občas i s komentářem typu „tohle bych si dal na svém pokoji na zeď“.
Plni příjemných dojmů jsme se prošli Přerovem a zastavili ještě na výstavě výrobků Spolusetkávání Přerov, kde se každoročně chodíme podívat na výrobky tohoto sdružení a nasbírat inspirace na to, co bychom mohli zkusit vyrobit. Jako obvykle byla tato výstava moc pěkná a víme, že i když nedokážeme malovat jako paní Ladová, můžeme zkusit vyrobit něco jného, na co nám stačí naše dovednosti.